Taktika Aikido: Rozpoznání útoku

Včasné rozpoznání útoku je jednou ze základních podmínek úspěchu aikidó-strategie. Abychom byli schopni útok zavčas rozpoznat je třeba, abychom byli dobře seznámeni s maximálním množstvím různých forem útoku. To je v souladu se starým japonským principem, že “k účinné obraně je nejdůležitější poznání nepřítele”. Útok také sám v sobě obsahuje řadu elementů, kterých je možno v aikidó účelně využívat k neutralizaci agrese.

         Vyjednávač (mediátor) se musí dobře orientovat v množství strategií lidských aktivit, musí být schopen vnímat funkční aspekty řady verbálních a neverbálních projevů.

Včasné rozpoznání strategie oponenta je důležité proto, abychom mohli zavčas zaujmout co nejefektivnější vlastní výchozí pozici. Představme si, že každý oponent, se kterým vyjednáváme, s námi rozehrává určitou hru, v rámci které používá řadu taktických manévrů. Představa hry je užitečná mimo jiné také proto, že pokud si chování oponenta dokážeme jako hru představit, ubíráme tomuto chování jeden podstatný prvek účinnosti, kterým je “smrtelná vážnost” a zdání definitivnosti.

(Vážná situace nás má poměrně snadno šanci “polapit”, “dotknout” se nás, přinutit reagovat, ale hru můžeme se svým oponentem hrát. Nic není definitivní, i když se to tak často tváří.)

Tím, že hru svého oponenta rozpoznáme a pojmenujeme ji, tím ji také oslabíme.

Existuje nepřeberné množství různých her, které je možné velice zhruba rozdělit do následujících skupin:

Hry útočné (zastrašující, znepříjemňující, přesilové…)

Hry obranné –defenzivní  (zdržovací, konzervující, vyvolávající soucit…)

Hry dezorientující (falešné, kombinované, úhybné…)

Zde je možné hrát hry na pojmenovávání interakčních her. Není třeba se držet nějakého přijatého systému. Užitečnější může být vymýšlení si vlastních názvů her, protože to vede k přesnějšímu rozlišování a zvyšování citlivosti k různým typům her.